Kačležský rybník

Historie

Kačležský rybník byl založen v roce 1544. Poslední úpravy prováděl Jakub Krčín těsně před tím, než se pustil do výstavby Rožmberka.
Zde roku 1359 rozprostírala se vodní bažina řečená Hostice, hranice to Čech, Moravy a Vitorazska před rokem 1179. Jméno té vody se zachovalo v názvech vesnic: Hospříz, (před Hosticí).
Listina z roku 1411 nazývá polohu " Laczlehy" či lázy, lesy kolem řásy. Ober- halb des Dorf Schomyrs (Číměř) auf dem Wasser Hosticz, která měla přirozenou hráz nad samým mlýncem Tomanovým, chtěl již r. 1359 Heřman z Hradce stavěti rybník, ale došlo k němu až r. 1544, kdy Wolf Krajíř na Bystřici za pozemky k rybníku novému velikému Staňkovu (v němž zmizel rybník Holeman, Kněžský, Hostička…) proměnil Jáchymovi z Hradce pořádnou smlouvu ze dne 31. března r. 1551 pozemky pod Kunějovem, aby ustaviti dal podobný veliký rybník. Na památku přátelské shody nazvali je " SOUSEDY ".
Zabrání této půdy nešlo tak hladce, jak bychom si představovali .Čas pohltil mnoho příběhů o rybničních stavbách, ze Sousedu nám zachoval kus selské rebelie.
Sběhla se takto:
R. 1587 sesuly se trouby v hrázy a nutno bylo svízelně nad nimi opraviti hráz až do základů nemalým nákladem. Tu sedláci, že rybník ležel "hladem či na sucho", ujali se své bývalé půdy a z jara r. 1588 oseli ji osivem. Ta opovážlivost jim přišla draho. Čteme v zámeckých účtech na škratce: L P. 1588 v neděli, jež slovo Jubilate, znamená se příjem peněz pokutných od sedláků na panství hradeckém, kteříž jsou bez povolení p. hejtmana na rybníce sousedu voves seli. Za vsi Kačleh: Petr Liendl, Matěj Projsl, Pavel Grobpauer, Gerig Fingrle….., každý po 1 kopě a tak suma sumarum všech peněz pokutných přijato od těch sedláků z vesnic 30 kop českých. Jak si lze v době tuhé roboty tento selský pych vysvětliti? Před stavbou rybníků sousedů, jakž uvedeno, zavázal se Jáchym z Hradce smlouvou z r. 1551 31./3, že bystřiským poddaným v Kunějově dá příslušnou odměnu, zatopíli nový rybník jejich grunty. Jáchym Hradecký nechtěl dle své vlídné povahy ublížiti ani svým. Duchovní napsal do účtů r. 1564: za grunt do Hospříze, kterýž pán ráčil koupiti od Storchhauzara na vodměnu rybníku sousedu, dal sem sirotkům verunku 4 kopy: r. 1569 starý Dorně Storchhauzarových 2 kopě.. a tak podobně i budoucí léta…

Současnost

Vodní plocha rybníku má rozlohu 196 ha a délku 2,7 km. Sypaná hráz je vysoká 9 metrů, dosahuje délky 648 m a zadržuje 4,3 miliónů m3 vody, průměrná hloubka je asi 1,5 až 2,0 m.
Kačležský rybník je součástí přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník. Tato rezervace leží mezi obcemi Hospříz, Kačlehy, Člunek a Kunějov po obou stranách silnice od Jindřichova Hradce na Kunžak asi 8 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Její nadmořská výška je 530 – 545 m, výměra je 383,55 hektaru a ochranné pásmo měří 229,16 hektaru. Kačležský rybník má rozlohu 176 hektarů, rybník Krvavý pak 127 hektarů. Jedná se o soustavu dvou velkých rybníků se zachovanými plošně významnými rákosinami a s přilehlými mokřadními a rašelinými loukami a s chráněnými a ohroženými živočichy i rostlinami. Je to i významný hnízdní biotop, shromaždiště a tahová zastávka druhově pestrého vodního ptactva, početné jsou i populace obojživelníků.
Kačležský rybník leží v protáhlé terénní sníženině ve směru SV - JZ v povodí Koštěnického potoka. Horninovým podkladem je středně zrnitá dvojslídná žula číměřského typu. Podél rybníka jsou i písčité hlíny a hlinité písky, na jihozápadním a severovýchodním břehu rybníka vznikla rašelinná ložiska.
Kolem rybníka jsou zachovány poměrně rozsáhlé rákosiny, z nichž většinou převažují porosty rákosu obecného. Roste zde dosti hojně kamyšník přímořský a také vysoké ostřice s dominantní ostřicí štíhlou. Místy se vyskytují skřípina kořenující, bahnička bradavkatá, bublinatka jižní a rdest ostrolistý. Na loukách přiléhajících k rybníku je možno nalézt například vrbu rozmarýnolistou, jetel kaštanový, ptačinec dlouholistý,starček potoční, pupečník obecný, čertkus luční, olešník kmínolistý, starček vodní nebo chrpu luční.
Komplexní průzkum vodních bezobratlých byl proveden již více než před 100 lety, v poslední době je monitorován výskyt vířníků a planktonních korýšů. Zajímavý je také výskyt vodního plže kružníka severního. Hnízdí zde mimo jiné hohol severní, čírka modrá, lžičák pestrý, chřástal vodní, vodouš rudonohý, cvrčilka slavíková, slavík modráček a hýl rudý (v některých letech i sýkořice vousatá). V letním a podzimním období je rybník významným shromaždištěm a tahovou zastávkou především různých druhů kachen. V rybníku žije trvalá populace vzácného sekavce podunajského, ze zjištěných 23 druhů vážek je nejvýznamnější lesknice skvrnitá.
Pestrá je též fauna obojživelníků a plazů. Žije tu blatnice skvrnitá, kuňka obecná,skokan ostronosý i krátkonohý, rosnička obecná, ještěrka živorodá, zmije obecná, užovka obojková a další druhy. Na vlhkých loukách a mokřadech žijí rejsec černý a vodní, dále myška drobná a hraboš mokřadní. Běžná je vydra říční.
Rybník je využíván k chovu tržního kapra, přisazována je především štika. Velikost rybních obsádek je limitovaná plánem péče, hnojení rybníků je nepřístupné. Kulturní louky v ochranném pásmu jsou obhospodařovány běžným způsobem, je zde však limitována intenzita hnojení.
Z hlediska rekreačního využití je nutno respektovat, že se nacházíme v přírodní rezervaci. Koupání je možné pouze od hráze, podníž se nachází i prostor využívaný pro letní dětský tábor. Další komerční využití je však zakázané. Mokřadní a rašelinné louky se kosí jedenkrát ročně.

Zdroj: Jana Láfová, Koštěnický potok a Číměř, absolventská práce ze zeměpisu

• Zpět