Kačležský rybník

Historie

Kačležský rybníkKačležský rybník byl založen v roce 1544. Poslední úpravy prováděl Jakub Krčín těsně před tím, než se pustil do výstavby Rožmberka.
Zde roku 1359 rozprostírala se vodní bažina řečená Hostice, hranice to Čech, Moravy a Vitorazska před rokem 1179. Jméno té vody se zachovalo v názvech vesnic: Hospříz, (před Hosticí).
Listina z roku 1411 nazývá polohu " Laczlehy" či lázy, lesy kolem řásy. Ober- halb des Dorf Schomyrs (Číměř) auf dem Wasser Hosticz, která měla přirozenou hráz nad samým mlýncem Tomanovým, chtěl již r. 1359 Heřman z Hradce stavěti rybník, ale došlo k němu až r. 1544, kdy Wolf Krajíř na Bystřici za pozemky k rybníku novému velikému Staňkovu (v němž zmizel rybník Holeman, Kněžský, Hostička…) proměnil Jáchymovi z Hradce pořádnou smlouvu ze dne 31. března r. 1551 pozemky pod Kunějovem, aby ustaviti dal podobný veliký rybník. Na památku přátelské shody nazvali je " SOUSEDY ".

Zabrání této půdy nešlo tak hladce, jak bychom si představovali .Čas pohltil mnoho příběhů o rybničních stavbách, ze Sousedu nám zachoval kus selské rebelie.
Sběhla se takto:
R. 1587 sesuly se trouby v hrázy a nutno bylo svízelně nad nimi opraviti hráz až do základů nemalým nákladem. Tu sedláci, že rybník ležel "hladem či na sucho", ujali se své bývalé půdy a z jara r. 1588 oseli ji osivem. Ta opovážlivost jim přišla draho. Čteme v zámeckých účtech na škratce: L P. 1588 v neděli, jež slovo Jubilate, znamená se příjem peněz pokutných od sedláků na panství hradeckém, kteříž jsou bez povolení p. hejtmana na rybníce sousedu voves seli. Za vsi Kačleh: Petr Liendl, Matěj Projsl, Pavel Grobpauer, Gerig Fingrle….., každý po 1 kopě a tak suma sumarum všech peněz pokutných přijato od těch sedláků z vesnic 30 kop českých. Jak si lze v době tuhé roboty tento selský pych vysvětliti? Před stavbou rybníků sousedů, jakž uvedeno, zavázal se Jáchym z Hradce smlouvou z r. 1551 31./3, že bystřiským poddaným v Kunějově dá příslušnou odměnu, zatopíli nový rybník jejich grunty. Jáchym Hradecký nechtěl dle své vlídné povahy ublížiti ani svým. Duchovní napsal do účtů r. 1564: za grunt do Hospříze, kterýž pán ráčil koupiti od Storchhauzara na vodměnu rybníku sousedu, dal sem sirotkům verunku 4 kopy: r. 1569 starý Dorně Storchhauzarových 2 kopě.. a tak podobně i budoucí léta…

Současnost

Kačležský rybníkVodní plocha rybníku má rozlohu 196 ha a délku 2,7 km. Sypaná hráz je vysoká 9 metrů, dosahuje délky 648 m a zadržuje 4,3 miliónů m3 vody, průměrná hloubka je asi 1,5 až 2,0 m.
Kačležský rybník je součástí přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník. Tato rezervace leží mezi obcemi Hospříz, Kačlehy, Člunek a Kunějov po obou stranách silnice od Jindřichova Hradce na Kunžak asi 8 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Její nadmořská výška je 530 – 545 m, výměra je 383,55 hektaru a ochranné pásmo měří 229,16 hektaru. Kačležský rybník má rozlohu 176 hektarů, rybník Krvavý pak 127 hektarů. Jedná se o soustavu dvou velkých rybníků se zachovanými plošně významnými rákosinami a s přilehlými mokřadními a rašelinými loukami a s chráněnými a ohroženými živočichy i rostlinami. Je to i významný hnízdní biotop, shromaždiště a tahová zastávka druhově pestrého vodního ptactva, početné jsou i populace obojživelníků.
Kačležský rybník leží v protáhlé terénní sníženině ve směru SV - JZ v povodí Koštěnického potoka. Horninovým podkladem je středně zrnitá dvojslídná žula číměřského typu. Podél rybníka jsou i písčité hlíny a hlinité písky, na jihozápadním a severovýchodním břehu rybníka vznikla rašelinná ložiska.
Kolem rybníka jsou zachovány poměrně rozsáhlé rákosiny, z nichž většinou převažují porosty rákosu obecného. Roste zde dosti hojně kamyšník přímořský a také vysoké ostřice s dominantní ostřicí štíhlou. Místy se vyskytují skřípina kořenující, bahnička bradavkatá, bublinatka jižní a rdest ostrolistý. Na loukách přiléhajících k rybníku je možno nalézt například vrbu rozmarýnolistou, jetel kaštanový, ptačinec dlouholistý,starček potoční, pupečník obecný, čertkus luční, olešník kmínolistý, starček vodní nebo chrpu luční.
Komplexní průzkum vodních bezobratlých byl proveden již více než před 100 lety, v poslední době je monitorován výskyt vířníků a planktonních korýšů. Zajímavý je také výskyt vodního plže kružníka severního. Hnízdí zde mimo jiné hohol severní, čírka modrá, lžičák pestrý, chřástal vodní, vodouš rudonohý, cvrčilka slavíková, slavík modráček a hýl rudý (v některých letech i sýkořice vousatá). V letním a podzimním období je rybník významným shromaždištěm a tahovou zastávkou především různých druhů kachen. V rybníku žije trvalá populace vzácného sekavce podunajského, ze zjištěných 23 druhů vážek je nejvýznamnější lesknice skvrnitá.
Pestrá je též fauna obojživelníků a plazů. Žije tu blatnice skvrnitá, kuňka obecná,skokan ostronosý i krátkonohý, rosnička obecná, ještěrka živorodá, zmije obecná, užovka obojková a další druhy. Na vlhkých loukách a mokřadech žijí rejsec černý a vodní, dále myška drobná a hraboš mokřadní. Běžná je vydra říční.
Rybník je využíván k chovu tržního kapra, přisazována je především štika. Velikost rybních obsádek je limitovaná plánem péče, hnojení rybníků je nepřístupné. Kulturní louky v ochranném pásmu jsou obhospodařovány běžným způsobem, je zde však limitována intenzita hnojení.
Z hlediska rekreačního využití je nutno respektovat, že se nacházíme v přírodní rezervaci. Koupání je možné pouze od hráze, podníž se nachází i prostor využívaný pro letní dětský tábor. Další komerční využití je však zakázané. Mokřadní a rašelinné louky se kosí jedenkrát ročně.

Zdroj: Jana Láfová, Koštěnický potok a Číměř, absolventská práce ze zeměpisu

Zajímavosti v okolí

LOKALITA BEISTEIN
Pokud budete mít cestu z Jindřichova Hradce směrem na Novou Bystřici, můžete navštívit poněkud záhadnou a velmi málo známou středověkou lokalitu zvanou BeisteinPokud budete mít cestu z Jindřichova Hradce směrem na Novou Bystřici, můžete navštívit poněkud záhadnou a velmi málo známou středověkou lokalitu zvanou Beistein, původně snad malý horský hrádek či strážnici. Stačí odbočit v Číměři za potokem vlevo směrem na Dobrou Vodu. Po asi 1 km minete po pravé straně vjezd do areálu rozsáhlého lomu, po dalším kilometru do kopce se pak dostanete na okraj lesa nad Dobrou Vodou, před nímž uhýbá vpravo lesní cesta. Jděte po této cestě a po asi 200 metrech uhněte některou z lesních pěšin opět vpravo do svahu směrem k vrcholu kopce, v mapách označovaného jako Kamenec.
O existenci Beisteinu nejsou dochovány žádné zmínky v historických pramenech.
Již roku 1892 poukázal na existenci opevněné lokality na Beisteinu archeolog Jindřich Richlý, který zde nalezl středověkou keramiku, železné hřeby a kusy omítky a hovoří navíc o hrubě tesaných skalních schodech, jež však již nejsou v současné době patrné. Další výzkum spojený s povrchovým sběrem provedl až Jiří Fröhlich roku 1996, kdy nalezl soubor několika desítek zlomků nádob a kousky mazanice, umožňující rámcové datování osídlení Beisteinu do průběhu 15. století. Nálezy zároveň podpořily i názor J. Richlého, který na vrcholu skály předpokládal existenci dřevěné, jílem vymazané stavby. Vzhledem k jejímu užívání (a to po delší dobu) v průběhu 15. století je možné se domnívat, že zde stával horský hrádek či strážní věž sloužící k ochraně a kontrole zemské stezky vedoucí z Rakouska na Jindřichův Hradec.
Kamenec ( Beistein, 643m ) mezi Číměří a Dobrou Vodou. Vyhlídková terasa z deskově tvarované žuly na vrcholu patřila již před první světovou válkou k vyhledávaným turistickým cílům. Založení strážního a ochranného bodu na Beisteinu je možné případně spojovat i s nebezpečím vyplývajícím z akcí skupiny lapků (mezi nimiž byl i Jan Žižka), kteří ve službách Bítovských z Lichtenburka na počátku 15. století působili v této oblasti a škodili na rožmberském zboží. Popravčí kniha pánů z Rožmberka dokonce obsahuje zápis k roku 1409, hovořící o úkrytu zmíněné lapkovské skupiny ve vsi Sedlo, vzdálené od Beisteinu jen necelých 5 kilometrů. Možnost, že byl Beistein založen naopak jako základna lapků, kteří by odsud prováděli své akce, se nezdá příliš pravděpodobná, neboť takové dlouhodobější využití zdaleka viditelného skalního útvaru by sotva ušlo pozornosti okolí.
Dnes již nejsou na vrcholové plošině o rozměrech 11 x 14 metrů prakticky žádné stopy úprav, ani schodiště popisované ještě na konci 19. století není patrné. Při patě skály je malý převis se stopami zídky, nejspíše však recentní. Západně a jihozápadně od vrcholu skaliska se také nacházejí zbytky na sucho stavěných zídek, bez rozsáhlejšího výzkumu je však jejich datování a případné spojení se středověkým osídlením lokality značně problematické.

Zdroj J. Fröhlich: Středověká lokalita Beistein u Číměře (in Jindřichohradecký vlastivědný sborník 8, 1996)

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV U NOVÉ BYSTŘICE
Židovský hřbitov u Nové BystřiceHřbitov leží vpravo od hlavní silnice z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce, necelé 2 km od Nové Bystřice. Odbočka ze silnice je vyznačena. Protože silnice nemá krajnici a je dosti frekventovaná, není pro chodce přístup příjemný, ale stojí to za to. Hřbitov je udržovaný a náhrobky nejsou poničené časem ani vandaly.
Židovský hřbitov u Nové Bystřice byl založen v letech 1878–1879 a sloužil nejen místním obyvatelům, ale i Židům z okolních obcí a měst. Židovské osídlení v Bystřici se datuje od poloviny 18. století, nejsilnější bylo roku 1900, kdy zde žilo 122 obyvatel židovského vyznání, r. 1930 jich bylo již jen 42. Součástí areálu bývala obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Židovská obec byla zrušena r. 1938; areál hřbitova za 2. světové války zdemolován nacisty. V 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí.
Na hřbitově (1433 m2) se zachovalo 86 náhrobků, z nichž nejstarší je z roku 1880 a nejmladší z roku 1934. Jsou zde náhrobky zdobené (např. rodiny Podzahradsky) i docela jednoduché.

Zdroj Zdeněk Susa, E. Horáková / Židovské památky v Čechách


KAMENNÝ STŮL A BÍLÁ SKÁLA
Kamenný stůl Bílá skála



Klikněte pro zobrazení mapy

FARMA ALPAKA V DOBRÉ VODĚ
FARMA ALPAKA V DOBRÉ VODĚChov lam, ovcí , koz a koní. Jízda na koních, občerstvení i ubytování to vše na Farmě Alpaka.
Nabízí občerstvení žíznivým i hladovým, cyklistům i poutníkům. Denně, pokud není výjimečně zavřeno. Při vyšším počtu osob doporučujeme telefonickou domluvu předem.
Nabízí doma pečený chléb s doma vyškvařeným sádlem nebo domácím máslem (případně s marmeládou) a k tomu točené pivo Regent 11°, nebo sklenku, případně lahvinku dobrého vína, chemicky neošetřeného z pálavských vrchů. Pro děti točenou kofolu a nanuky Prima.
Založení farmy nebo spíše zakoupení rozbořeného statku a bývalého kravína proběhlo velmi spontánně v roce 2007 s tím, že v lůně téměř ještě nedotčené krajiny České Kanady prožijeme klidný život ve společnosti koní, psů a ovcí, stranou veškerého „ byznysu“ a stresu současné doby. Běh mnoha událostí však urychlil naši touhu po žití uprostřed krásné přírody a tak jsme po několika ekonomicky nereálných verzích projektu začali v dubnu 2009 budovat. A samozřejmě jsme začali stájemi, protože zvířata musí být zabezpečena ze všeho nejdříve.....více informací

FARMA ALPAKA V DOBRÉ VODĚ